Máte strach z pozitivní změny?
Asi si říkáte, že to je hloupá otázka… Kdo by se nechtěl mít lépe a „ještě lépěji“? Jenže to tak v životě nechodí. Pořád máme podvědomí, které má „svou hlavu“ a vykonává neúnavně a neomylně své – často špatné – programy.
V poslední době jsem zaznamenal několik případů lidí, kteří po skončení terapie měli strach z pozitivní změny. Ne že by to tak řekli, nebo že by si toho byli vědomi. Jen tam prostě po návratu z jejich minulých životů „něco nesedělo“ či lépe řečeno „něco chybělo“. Někdy mám to štěstí, že mi to dojde hned, někdy to trvá, ale také se dočkám :-). Dnes mi volala klientka, která si v minulém životě prožila několikanásobné znásilnění ve vězení. Ještě neměla pocit, že by celá hlubinná terapie byla uzavřena, přestože když jsme ji ukončovali, cítila se výborně a ujistila mě, že je vše v pořádku.
Proč se může objevit strach ze změny k lepšímu
Mělo to nejméně dva důvody:
V první řadě se při hlubinné terapii klientka styděla popisovat to, co se jí v minulém životě dělo, bylo jí to přede mnou nepříjemné. Mohu vás ale ujistit, že mi opravdu nic nevadí a už jsem toho slyšel od lidí tolik, že mě těžko překvapíte. Můžete se vztekat, nadávat, křičet, jak je libo.
Takže klientka neprocházela hlubinnou terapií podle pravidel, o kterých píšu například v příspěvku Hlubinná terapie se vždy musí dokončit. Tam zmiňuji, že je zodpovědností klienta, aby procházel minulost poctivě, nic nezamlčoval a ničemu se nevyhýbal. Vybízel jsem ji, aby otevřeně hovořila o tom, co prožívá, ale bylo jí to natolik trapné, že si to nechávala pro sebe. Nemohl jsem ji tedy nutit násilím. Až budu jasnovidný, tak poznám, že při terapii někdo švindluje, zatím musím opravdu spoléhat na to, když mě klient ujišťuje, že už je vše v pořádku a cítí se skvěle.
V druhé řadě jsem u této klientky po chvíli bádání zjistil další důvod, proč nebyla spokojena. Našel jsem u ní totiž strach z pozitivní změny. Řešili jsme fobii, která klientku trápila už cca 30 let, a to je dost dlouhá doba na to, aby si člověk zvykl a vytvořil si kolem svého problému potřebné okolí – návyky, přesvědčení. Ale je to také dost dlouho na to, aby si zvykl vše vnímat z pozice oběti.
Jak říkáme napůl žertem, je to blbý, ale aspoň to tu znám.
Po hlubinné terapii je třeba udělat pozitivní změny
Po zbavení se problému je třeba počítat s tím, že se v životě může hodně věcí změnit. Najednou nebudete „muset“ ani chtít být obětí, nebudete muset své okolí nutit k soucitu, nebudete potřebovat manipulovat svou rodinou. Manipulace je jedním z průvodních znaků toho, když se člověk cítí jako oběť. Věci tedy mohou začít fungovat jinak, ale musíte jim to nejprve dovolit. Rozhodnout se pro pozitivní změnu. Jak říkala moje učitelka Carol Hontz „musíte riskovat úspěch“.
Jedním z důvodů, proč mají lidé strach z pozitivní změny ve svém životě je často obava ze závisti. Někdy to dokonce je natolik silné, že to ovlivní i volbu životního partnera!
Budou mě mít lidé ještě rádi?
Poté, co se člověk zbaví chronického a dlouholetého problému, může mít strach. Strach z toho, že jej nového a svobodnějšího lidé nebudou mít rádi. Že už ho nebudou tak respektovat. Strach, že ho nebudou šetřit a brát na něj ohledy jako doposud.
Jak mi řekla jedna příbuzná, která se vždy ráda označovala za „těžkou alergičku“: „Dokud mi je blbě, tak mi nikdo nekecá do života.“ Čili se schovávala za svou alergii, která nebyla zdaleka tak silná, aby měla klid a nikdo na ni nekladl žádné požadavky a nároky. A také to využívala na skvělou manipulaci svým okolím.
Další strach může být z toho, že žít spokojeně znamená i určitou zodpovědnost. Když budu v pořádku, bude na mě mé okolí klást vyšší nároky? Zvládnu to? Nebudu vzbuzovat závist? Nebudou se na mě lidé zlobit, že už se nechovám tak podřízeně a ovladatelně?
Měl jsem kdysi dávno případ paní, která měla závislost na manželovi. Pracoval jsem s ní, ale už si nepamatuji žádné detaily. Jenže se to povedlo natolik, že od té doby nebyla závislá, začala se chovat samostatně, dělala nejrůznější rozhodnutí a mnoho věcí v životě změnila. Jejímu manželovi se to vůbec nelíbilo a chtěl po mně, abych „mu ji dal do původního stavu“. Dokonce mě obvinil, že jsem jí vymyl mozek. To samozřejmě neumím a také neumím vrátit člověku jeho problémy, takže jsem mu nemohl vyhovět. Tato paní ale byla statečná, protože pozitivní změny dělala, přestože to znamenalo neustálé střety s manželem.
Strach z neznámého
Měl jsem další případ paní, která si řešila problém „Neláska k sobě„. Terapie proběhla naprosto uspokojivě, ale po skončení jsem měl pocit, že tam ještě něco chybí. Testováním metodou Spiritual Response Therapy jsem velmi rychle zjistil, že v klientce vznikl strach z toho, co její proměně řekne partner, který zřejmě měl do té doby doma hlavní slovo.
V metodě SRT, kterou velmi často používám na testování informací, které se jinak dají zjistit jen obtížně, nebo vůbec, mohu zjistit, zda člověk přijme pozitivní změnu na několika úrovních (rozlišuji jich celkem pět). Pokud se ukáže, že tomu tak není, mohu provést léčení skrze Vysoké Já, které obvykle zabere jen chviličku. Mohu také zjistit příčinu, jako třeba v již zmíněném případě.
Pokud po čištění zjistím, že klient přijal změnu na všech úrovních, je mnohem větší šance, že již nemá strach z pozitivní změny a skutečně svůj život změní.
Toto testování jsem obvykle v minulosti nedělal, ale poslední zkušenosti mě vedou k tomu, že bych je měl dělat u každého.
Můj strach z neznáma
V posledních dnech jsem se rozhodl udělat ve svém životě jednu výraznou změnu. Vyložil jsem si karty Symbolon a tam mi vyšlo, že mám vykročit do neznáma jako „blázen“. Symbolon je fantastická pomůcka, kterou už sice nepoužívám tak často jako v minulosti, ale tentokrát jsem byl zvědav, co mi doporučí. A nestačím se vždy divit přesnosti jeho výpovědí.
Pár dní jsem měl strach z tak výrazné změny, kterou jsem zamýšlel udělat. Pak jsem zažil překvapivě osvobozující okamžik. Cítil jsem strach a najednou jsem si řekl „Jo, tak mám strach – no a co??„. Okamžitě jsem cítil osvobozující úlevu. Byl to pro mě nový pocit. Nic jsem nečistil, nic jsem neodblokovával, jen jsem si opravdu naplno přiznal, že mám strach.
Strach z pozitivní změny se dá pochopit
Pokud tedy i vy máte strach z pozitivní změny, zcela vás chápu. Jen v něm neuvízněte, byla by to škoda. „Je to sice blbý, ale aspoň to tu znám“ je sice legrační pořekadlo, ale nenechte si kvůi tomu zkazit třeba i desítky let života. Sice věřím na reinkarnaci, ale proč odkládat štěstí až do nějaké té příští?
Pokud cítíte, že potřebujete mou pomoc, kdykoliv využijte nezávazně můj Kontakt.