Chcete dítě? Nebo si to jenom myslíte?

logo-hlubinna-terapieChcete dítě? Nebo si to jenom myslíte?

Měl jsem ve své praxi příležitost pracovat s řadou žen, které tvrdily, že „chtějí dítě.“

Chtějí, ale stále nemají. Postupně jsem si vypracoval různé způsoby, jak se této věci dostat na kloub. A zjistil jsem, že v mnoha případech tyto ženy dítě opravdu nechtějí, ač samozřejmě tvrdí pravý opak. A mají k tomu své důvody.

 

Proč nechcete dítě

Lidská psychika je opravdu nevyzpytatelná, a když někdo tvrdí, že chce dítě (nebo že chce partnera – tam je to VELMI obdobné), nemusí to zdaleka být pravda, i když tomu dotyčná paní sama stoprocentně věří.

Když se ale situace dobře rozebere, vyjde najevo spousta důvodů, proč paní dítě opravdu nechce. To se nakonec pozná celkem snadno podle toho, že se jí nedaří otěhotnět, dochází k častým potratům a jiným komplikacím. Nemluvím samozřejmě o případech, kdy k tomu jsou bohužel fyzické důvody. Myslím ale, že těch je naprosté minimum ve srovnání s těmi psychickými.

 

První případ, kdy paní „chtěla dítě“

Jeden dávný případ si vybavuji stále. Paní tvrdila, že chce dítě, ale neustále potrácela. Když jsme celou situaci rozebrali (dělám to testováním přes Vysoké Já, testováním na Barometru chování a samozřejmě hlubinnou terapií), vyšlo najevo, že paní se bála mít dítě, protože její partner právě začal podnikat a ona mu nechtěla nabourat klid na práci. V jejím podvědomí tedy byl program:

Dítě = obtěžování partnera„.

Tato paní měla také velmi silný program „život je boj„, kterého se poté v hlubinné terapii zbavila.

 

Druhý případ, kdy paní „chtěla dítě“

Jedna klientka v dětství zažila situaci, že otec odešel od rodiny poté, co se narodilo další dítě. Proto si v podvědomí spojila narození dítěte s tím, že její matka zůstala sama bez partnera:

Mít dítě znamená ztratit partnera.

V průběhu hlubinné terapie si tuto souvislost plně uvědomila a byla velmi překvapená. Takovéto programy se totiž v podvědomí ukrývají tak hluboko, že na ně v běžném životě prostě nepřijdeme. Jen se prostě divíme, že nemáme dítě, i když je „chceme“.

 

Případ, kdy paní zapomněla, že „strašně moc chtěla dítě“

Ve své práci se někdy i zasměju, zejména když zaznamenám obrat některých názorů o 180 stupňů. Třeba jako v případě, když přišla klientka a už od dveří se topila v slzách, že „strašně moc chce dítě„. Pracovali jsme tedy na jejím trápení, skončili, hotovo. Paní přišla příště, protože chtěla řešit něco dalšího. Zeptal jsem se jí, jak se cítí a jak to má s tím, že „strašně moc chce dítě.“ Dívala se na mě poněkud nechápavě. Připomněl jsem jí tedy, že to bylo téma naší minulé hlubinné terapie. „Tohle jsem opravdu říkala??“ zeptala se mě.

Vidíte na tom krásně to, že některé věci si člověk opravdu tak silně vsugeruje, že jim naprosto uvěří. Když se ale sugescí zbaví, znějí mu jeho vlastní slova cize a nepoznává je.

 

Nechtěné dítě

Někdo po dítěti touží a opravdu je mít nemůže, někdo naopak děti má, i když je méně či více nechtěl.

Nechtěných dětí mezi námi je podle mého zjištění výrazně víc, než by si člověk vůbec uměl představit.

Nechtěné dítě vznikne tak, že PRVNÍ MYŠLENKA rodičů, kterou mají, když se dozvědí, že čekají dítě, je negativní. Stačí, když se jim dítě zrovna „nehodí do plánů“ – „teď ne, teď je ještě brzy“, „hlavně ať to je kluk“ nebo z jakéhokoliv důvodu zareagují negativně. Dítě, které ještě není ani na světě, už tuto informaci registruje.

 

Špatné pohlaví

Jedním z případů nechtěného dítěte je, když si někdo z rodičů (někdy dokonce oba, ale výjimečně to může být třeba i tchýně) velmi přejí jen jedno konkrétní pohlaví dítěte. Pokud dítě ví, že toto přání svým narozením nenaplní, může se cítit nechtěné. Napsal jsem o tom v příběhu o mentální anorexii.

 

Homosexualita z prenatálního života?

Zjistil jsem, že homosexualita může být „opravdová“ nebo jen „naprogramovaná“, a to obvykle z prenatálního života.

Pokud se stane to, co jedné mé známé, může vzniknout ta „naprogramovaná“ varianta. Paní čekala dítě a stále s ním mluvila jako s „Andulkou“. Prostě nepočítala s ničím jiným, než že bude mít holčičku. Narodil se jí ale kluk. V době školní docházky začalo být podezření, že má homosexuální sklony. Pracoval jsem s ním prostřednictvím jeho matky (práce přes prostředníka neboli přes médium).

Vrátili jsme se do jeho narození, kdy se náhle z „Andulky“ stal Martin. „Proč mi říkají Martine, když já jsem přeci Andulka„, byla jedna z jeho myšlenek, které si stále opakoval. Tento blok jsme odstranili a žádné další homosexuální sklony se již nerozvinuly.

Toto moje odvážné tvrzení o „naprogramované“ či „naučené“ sexualitě zde hlásám proto, že jsem v průběhu let dostal i určitá potvrzení dalších lidí, kteří objevili něco podobného. Do té doby mi to samotnému připadalo docela fantastické.

 

Také jsem byl nechtěné dítě, i když trochu jinak

Moje matka mi kdysi svěřila tajemství. Zjistil jsem na sobě totiž, že jsem byl nechtěné dítě, a tak jsem tomu chtěl porozumět. Ona mě prý sice chtěla, ale přála by si, aby mě mohla mít s někým jiným, než s mým otcem. Je to poněkud neobvyklá přesmyčka, ale i takto jsem se vlastně stal nechtěným dítětem.

 

Na těhotenství je dobré se připravit

Jak vidíte, když si někdo plánuje dítě, může mu v cestě stát spousta překážek. Co bych tedy doporučoval? V ideálním případě bych byl prom aby se žena na těhotenství dobře připravila.

Chce to například zpracovat si všechny psychické bloky, které mohou nastávající matce bránit v početí a v mateřství.

Zpracovat bloky ve vztahu s partnerem.

Zpracovat bloky z dětství, bloky spojené s vlastními rodiči.

Zbavit se negativních přesvědčení o rodičovství a dětství („život je boj“).

Zpracovat si všechna traumata a pocity viny spojené s předchozími potraty.

Vyřešit si partnerské vztahy, současný vztah, dořešit a uzavřít minulé vztahy, rozchody, ztráty partnerů, rodičů, …

 

Proč se připravit na těhotenství?

Všechno, co má matka nedořešeno v oblasti psychiky (ano, pánové, vy tu většinou až tak důležití nejste), může do jisté míry předat svému dítěti. Čím lépe se tedy na těhotenství připraví, tím šťastnější dítě může mít. A vyřešením starých témat může pomoct přerušit rodinnou karmu, zátěž, která se mohla předávat z generace na generaci.

 

Nechtěné děti plodí nechtěné děti

Mnohokrát se mi potvrdilo, že například nechtěné děti mají v dospělosti také nechtěné děti. Je to jako prokletí, které se táhne generacemi a stále se v nejrůznějších podobách opakuje. Když si tedy vyřešíte třeba „jen“ toto téma, můžete předat svému dítěti do života něco mnohem lepšího, můžete mu dát pevnější základy pro celý jeho budoucí život.

 

Prokletí

Řešil jsem i případ, když žena objevila minulý život, ve kterém jí umřel syn. Tato žena propadla žalu a zoufalství a za smrt syna proklela Boha.

V tomto životě nemohla mít děti a došla k závěru, že to bylo právě tímto prokletím. Prokletí se dá v hlubinné terapii i v SRT spolehlivě odstranit.

Je třeba si pamatovat základní poučku: Jakmile někoho proklejete, prokleli jste automaticky i sami sebe.

 

Když na dítě už nevěří ani rodina…

Měl jsem kdysi klientku, která mne navštívila v Praze právě kvůli tomu, že nemohla mít dítě. Vždy krátce po otěhotnění potratila. Už si nepamatuji, co vše jsme dělali, ale nezapomenu na jednu příhodu. Klientce jsem kromě jiného dával esence, kterými se připravovala na těhotenství. Jednou si pro tyto esence poslala matku.

Když si matka ode mě esence převzala, uklouzla jí tato věta: „A má to vůbec cenu, když to stejně zase špatně dopadne?

A tak vyšlo najevo, že ani rodina klientky vlastně nevěřila, že se to podaří. Svou nevírou tedy působila přesně proti úspěchu těhotenství.

Po čase jsem klientce volal a zval jsem ji na nějaký seminář o esencích, ovšem musela mě odmítnout: „Nemohu, kojím.“ Terapie, které u mě absolvovala, měla ještě jeden naprosto nečekaný vedlejší efekt, který si také naprosto jasně vybavuji. Jednou jsem jejímu manželovi řekl větu, kterou zde nebudu opakovat. Jen řeknu, že jsem ho hodně polekal, takže téměř utekl bez rozloučení. Bylo to něco o víře v Boha (což je téma, které jsem nikdy s lidmi takto neprobíral, ale v tomto případě mi něco uklouzlo). Pán byl naprosto nevěřící. Nicméně po čase se to velmi změnilo a na počátku byla právě ona moje věta, kterou dodnes nechápu, proč jsem ji řekl…

 

Mít nebo nemít dítě je samozřejmě závažná věc, která může mít miliony důvodů. Pokud ovšem tušíte, že dítě nemáte z důvodů, které vězí ve vaší psychice, pak se můžeme domluvit na hlubinné terapii a SRT. Zde je k tomu můj Kontakt.